|
|
Využití biblioterapie při rozvoji čtenářské gramotnosti u prelingválně neslyšících žáků
Vinklátová, Veronika ; Valešová Malecová, Barbara (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Bakalářská práce Využití biblioterapie při rozvoji čtenářské gramotnosti u prelingválně neslyšících žáků propojuje oblast biblioterapie a surdopedie. Cílem práce je na základě teoretických poznatků vypracovat návrh biblioterapeutického programu zaměřeného na podporu rozvoje čtenářské gramotnosti žáků, kteří přišli o sluch před osvojením mluvené češtiny a za svůj první jazyk považují český znakový jazyk, jenž bude také primárním komunikačním kódem programu. V teoretické části jsou shrnuty a syntetizovány české i zahraniční poznatky o neslyšících (s důrazem na jejich komunikační systémy a osvojování češtiny), čtenářské gramotnosti, jejím významu a rozvoji a o biblioterapii a jejích technikách. Praktická část práce obsahuje návrh biblioterapeutického programu, v němž budou klienti pracovat s různými druhy textů, jako je komiks, recept, populárně-naučné texty a vyprávění. Aktivity navazující na přečtené texty rozvíjejí vybrané čtenářské strategie a složky čtenářské gramotnosti.
|
|
|
Vzdělávání žáků se sluchovým postižením od 50. let 20. století až po současnost
HLAVICOVÁ, Rozálie
Bakalářská práce s názvem "Vzdělávání žáků se sluchovým postižením od 50. let 20. století až po současnost" je zpracována teoretickou formou a podává historický přehled vzdělávání žáků a studentů se sluchovým postižením. Je rozdělena do čtyř kapitol, ve kterých se věnuje obecnému úvodu do problematiky surdopedie, světové historii vzdělávání, v další části jsem se zabývala vývojem vzdělávání žáků a studentů se sluchovým postižením v České republice a v závěru se věnuji současné situaci vzdělávání. Mým cílem bylo poskytnout čtenáři ucelený pohled do historického vývoje vzdělávání osob se sluchovým postižením v kontrastu se systémem školství, jaký se u této specifické skupiny uplatňuje v naší zemi dnes. Tato práce nemá sloužit pouze pro studenty speciální pedagogiky a dalším odborníkům, zabývajícím se touto problematikou, ale také široké veřejnosti, která se o u toto téma zajímá a chce se o něm dozvědět více.
|
|
|
Postoje studentů se sluchovým postižením vzdělávaných pomocí orální metody ke komunikaci ve znakovém jazyce.
Vopavová, Natálie ; Hradilová, Tereza (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Bakalářská práce se snaží přiblížit, jaký mají postoj studenti se sluchovým postižením, kteří jsou vzděláváni pomocí orální metody, ke komunikaci ve znakovém jazyce. Teoretická část se opírá o poznatky ze surdopedie, zabývá se problematikou sluchového postižení (klasifikací sluchového postižení, psychosociálními aspekty osob se sluchovým postižením atd.). Dále je v práci popsáno vzdělávání a péče o osoby se sluchovým postižením nejen v současnosti, ale i z historického hlediska. Text se poté věnuje komunikačním přístupům u osob se sluchovým postižením - zejména znakovému jazyku, prstové abecedě a odezírání. Praktická část je provedena formou polostrukturovaného rozhovoru, který se zaměřuje na to, jaký komunikační systém studenti preferují, jak dotazovaní nahlížejí na orální metodu, jakým způsobem komunikují mimo areál školy apod. KLÍČOVÁ SLOVA surdopedie, orální metoda, znakový jazyk, komunikace
|
|
|
Komunikační kompetence uživatelů kochleárního implantátu a jejich školní zařazení
Doležalová, Kateřina ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce "Komunikační kompetence uživatelů kochleárního implantátu a jejich školní zařazení" se zabývá problematikou kochleárních implantací a komunikačními kompetencemi u dětí s kochleárním implantátem předškolního věku. Cílem práce je zjistit schopnosti komunikace a školní zařazení u dětí s kochleárním implantátem. Práce je rozdělena do dvou stěžejních částí, teoretické a empirické. Teoretická část se zabývá aplikací kochleárního implantátu, celým rehabilitačním procesem před i po zákroku. Dále se zaměřuje na komunikační kompetence a vzdělávání uživatelů s kochleárním implantátem. Empirická část obsahuje deset konkrétních případů dětí s kochleárním implantátem. Soustředí se především na jejich jazykové schopnosti a to slovní zásobu, porozumění jazyku a gramatice. Z empirické části vyplývá, že kochleární implantát prospívá jazykovým schopnostem, větší část dětí ze zkoumaného vzorku se vyrovnala intaktním vrstevníkům. KLÍČOVÁ SLOVA kochleární implantát, komunikační kompetence, předškolní věk, školní zařazení, vzdělávání, surdopedie
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Pantomima se sluchově postiženými v ramci dramatické výchovy
ROLNÍKOVÁ, Šárka
Práce je zaměřena na možnosti pantomimy se sluchově postiženými v rámci dramatické výchovy. První část se zabývá pedagogikou volného času a přechodem k dramatické výchově. Druhá část se zabývá dramatickou výchovou a společnými prvky v pantomimě. Třetí část je zaměřená na historii a vymezení pojmu pantomima. Čtvrtá objasňuje surdopedii {--} sluchové postižení. V páté části je popsána nonverbální komunikace. V šesté, poslední části, je nastíněna historie a práce sdružení neslyšících. Pantomima má svoji historii převážně mezi dospělými. Stále častěji se využívá v rámci dramatické výchovy u dětí, což je přínosem pro jejich větší rozvoj komunikace a schopnosti domluvit se.
|
|
| |
host ::
RSS.